Prosinec 2010

Že by smrt?

18. prosince 2010 v 14:16 | Tajína |  Povídky

Jedna z mých dalších slohových prací, tentokrát na téma "Ne každý den je dobrý, ale v každém dni je něco dobrého." Konec měl zkončit úplně jinak, ale podle rodičů tenhle byl lepší...nebyl. Původní nápad se mi líbí víc...trošku ne-vánoční povídka. Snad se bude líbt vám i učitelce.
Varování: Smrt


Ticho, pláč, smutek, deprese. Nic jiného nás neobklopuje. Padá na mne únava. Je to již pět dní, co můj otec, Josef Adolf Svoboda, usnul životem. Vracíme se z obřadu, syn Pepík mamince stále podává kapesníčky, sedmiletá Klárka stále nechápe, co se děje a ženuška Alice jen prázdně pozoruje krajinu. Tato zpráva nás překvapila, jak rána z jasného nebe. Tatínek byl vždy vitální, i přes svůj vysoký věk. Odpočívej v pokoji, tatínku.