Červen 2010

Láska je cit, jenž bolí, všechni a nikoho zároveň.

28. června 2010 v 23:09 | Tajína |  Volné psaní

Láska je cit, jenž bolí, všechni a nikoho zároveň.

Dal si mi tvůj život, tvé srdce, tvou lásku.
Pro mne to bylo utrpením, mít tě a nemilovat.
Při vzpomínce na tebe trpím, obklopuje mě žal, smutek i panika.
Bojím se tě, z tvé lásky mě bolí srdce.
Chci plakat a zapomenout, bohužel to však to již nelze.
Své kořeny máš hluboko v mé mysli.
Já se ptám proč, čekám na odpověď, které se nedočkám.
Pro mne jsi nic a vše zároveň.
Od toho dne, kdy pravdu ozářil měsíční svit, se jí bojím - lásky.
Mé bolavé srdce zalívajíc se krví...